Bylo nás pět
Období: Česká meziválečná literatura
DRUH: Epika
ŽÁNR: Román
FORMA: Próza
Téma a motiv
- svět očima dítěte (Petra Bajzy) na malém městě.
- kontrast dětské perspektivy s perspektivou dospělých, objevují se zde, ale neveselé události 20. století, jako například hospodářská krize, ukázka předávání podniků z otce na syna, dětská nevinnost (lumpárny) a absolutní bezstarostnost
- škola, kamarádi, chudobinec, nemoc, vystoupení
Časoprostor
- Rychnov nad Kněžnou. První republika
Kompoziční výstavba
- Chronologická
- Není rozdělo do kapitol
- odděleno grafickými oddíly
- 7 povídek
- text je členěn na odstavce
- psáno v ich-formě
Vypravěč
- ich forma - Petr Bajza
Postavy
- Petr Bajza
- Vypravěč
- veselý rošťák
- inteligentní
- má velkou fantazii
- Tonda Bejval
- Peťův kamarád, má blaznivé nápady
- je namyšlený
- Čenda Jirsák
- Peťův kamarád
- je věřící
- jeho koníčkem je sbírat hříchy ke zpovědi
- Pepa Zilvar
- pochází s chudobince
- kouří
- jeho otec je žebrák
- statečný
- Eda Kemlink
- velmi chytrý, má dvě sestry, syn úředníka
- Tatínek Bajza
- majitel obchodu se smíženým zbožím, přísný ale laskavý
- Maminka Bajzová
- Hodná a rozumná
- Kristýna
- služka, pochází z horské vesnice, blaznivá
- Eva Svobodová
- dcera cukráře, Petrova favoritka
- Pan Fajst
- Mistní občan, zapšklý, moralista
- Otakárek Soumar
- Chlapec z bohaté rodiny, rád by se kamarádil s ostatními kluky, ale vychovatelka mu to nedovolí
Jazyk
- Knížní výrazy
- archaismy
- expresivní výrazy
- nářečí
- Zkomoleniny
- dětská mluva
Autor
Karel Poláček
-
první polovina 20. století
-
zemřel v koncentračním táboře
-
Česká meziválečná literatura
-
Díla
- židovské anekdoty
- Mariáš a jiné živnosti
-
Autoři té doby
- Jaroslav Hašek
- Karel Čapek
- Eduard Bass
Děj
Petrovi rodiče vlastní obchod. Petr má malou sestřičku Mančinku a staršího bratra, který už s nimi nebydlí, ale pracuje v Sudetech. Petr se často z legrace pere se služkou Kristýnou, které říká Rampepurda. Dělají si naschvály – například Petr jí dá do kufru mrtvou myš, aby se ulekla. Ale potom dostane vynadáno a brečí. Petr a jeho čtyři kamarádi prožívají různá klukovská dobrodružství. Ve městě je biograf, kam kluci rádi chodí. Lezou tam tajně, aby nemuseli platit. Kluci si také chtějí ochočit vosy, ale to se jim nepodaří. Chlapci čtou dobrodružné knížky a chtěli by cestovat, plánují si cestu do Itálie, ale samozřejmě ji neuskuteční. Hoši se perou s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky. Dělají si legraci z pana Fajsta, který věčně pomlouvá mládež, která ho nezdraví. Petr byl také několikrát navštívit Otakárka, který chce kamarády, ale nemá je, protože je bohatý a nesmí se s ostatními dětmi kamarádit, aby nepochytil špatné způsoby. Petr slíbil mamince, že bude paní Soumarové říkat „rukulíbám“, aby ukázal svoje dobré vychování, ale styděl se a neříkal to. Petr si od Otakárka půjčuje knížky. Otakárkově vychovatelce však malý Bajza není po chuti. Příbuzní Vařekovi jdou občas Bajzovi navštívit, ti před nimi skrývají, že mají k obědu husu, protože by je za to Vařekovi kritizovali, že mají maso a člověk se pak diví, kam ty peníze přijdou. Když do města přijede cirkus, Petřík touží vidět cizokrajná zvířata, proto je velmi hodný, pozorný, poslušný, nápomocný a vzorný, až to rodičům připadá podezřelé a myslí si, že onemocněl. Učí se, hraje na housle, nechodí ven s ostatními, hlídá Mančinku a nepere se s Rampepurdou. Když je ve městě cirkus, jeden chlapec z cirkusu, Alfons Kasalický, s nimi chodí do školy. Kluci jsou hrdí, že s ním mohou kamarádit. Petřík nakonec přesvědčí rodiče, aby všichni šli jednou do cirkusu. V cirkuse byl i Zilvar z chudobince, který u cirkusu pracoval, a proto mohl představení shlédnout bez placení. Petr a ostatní kluci chtějí v cirkuse taky vypomáhat, proto nosí zvířatům vodu. Přišel za nimi i Otakárek a taky jim pomáhá. Ale jeho vychovatelka udělá hysterickou scénu, že Otakárek je z bohaté rodiny a nebude dělat takovouhle práci. Ředitel cirkusu poté vyhodí všechny chlapce, pročež mu Čeněk Jirsák vynadá a má originální hřích ke zpovědi: „vynadal jsem cirkusákovi“. Petr onemocní spálou. Zdají se mu dobrodružné sny, které považuje za skutečnost. Ve snu mu tatínek koupí slona indického – Jumba, který umí mluvit. Slon je obdivován celým městem. Spolu s Jumbem, Evou a ostatními kluky se vypraví do Indie. Navštíví krejčího, který pochází z Čech, spolu s ním se vypraví za maharádžou. Účastní se lovu tygrů. Zilvar se zamiluje do maharádžovy dcery a požádá o její ruku, je však dán do vězení. Princezna steskem onemocní, její matka má o ni strach, aby si něco neudělala, a proto přesvědčí maharádžu, aby dal Pepovi Zilvarovi šanci. Ten je vyveden z kobky, jsou mu dány tři otázky s tím, že pokud je zodpoví dostane princeznu za ženu, a pokud ne, bude o hlavu kratší. Zilvar je ale chytrý a dá pohotové odpovědi, brzy poté se koná svatba, avšak Pepovi to všechno vstoupilo do hlavy, takže už nemá o své kamarády zájem, proto se rozhodnou mu pomstít a Tonda Bejval po něm hodí během svatebního obřadu zkažené pštrosí vejce. Zilvar se vrhne na Petra, poněvadž je vždycky všechno na něj, a princezna na Evu, načež se strhne všeobecná mela. Pak se Péťa probere a zvolna mu dochází, že se mu to všecko jen zdálo.